NA RADHOŠŤU SA SVÍTÁ

Skončila velká třetí folklorní slavnost – Valašský rok 1947 – první větší národnostní nadechnutí po druhé světové válce. Její hlavní realizátoři – Miloš Kulišťák a jeho spolupracovnice paní Věra Otevřelová začali přemýšlet jak dál při ochraně a uchovávání klenotů valašského lidového umění v živé podobě. Postupně se obklopili skupinou mladých nadšenců, kteří byli ochotni objevovat a učit se valašské lidové písně, tance, zvyky a obyčeje.  Nácviky, jež vedli, se postupně stávaly pravidelnými, a tak vznikl v r. 1948 při Muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm Valašský krůžek. Už v červnu 1948 se uskutečnilo natáčení hudebního pořadu pro československý rozhlas Ostrava. První vystoupení celé skupiny včetně tanečníků před rožnovskou veřejností se uskutečnilo symbolicky 28. října 1948 u příležitosti oslav zrodu Československé republiky. Ani vznik první cimbálové muziky v Rožnově na sebe nedal dlouho čekat. Stalo se tak v únoru 1949.

Strýc Miloš Kulišťák, ani paní Věra Otevřelová zcela jistě netušili, že dali vzniknout uměleckému tělesu, které bude naplňovat jejich odkaz po celých sedmdesát let. Valašský krůžek, jenž se v r. 1954 přejmenoval na Soubor valašských písní a tanců Radhošť, dostal do vínku od obou zakladatelů velkou porci lásky k tradiční valašské lidové kultuře. Jeho řadami prošly stovky účinkujících, občanů Rožnova pod Radhoštěm a okolních obcí. Z nich se vyprofilovaly osobnosti, které umělecky navázaly na oba zakladatele a úspěšně pokračovaly a dodnes pokračují v jejich započaté práci. Po celou tu dobu soubor aktivně spolupracuje s Valašským muzeem v přírodě, kde každým rokem vystupuje převážně v různých zvykoslovných pořadech. S úspěchem se setkávají i jeho vystoupení na mezinárodních folklorních festivalech, soutěžích, přehlídkách, různých slavnostech a při dalších příležitostech doma i v zahraničí. Ale aktivity souboru, to nejsou jen nácviky a vystoupení. Patřily a patří sem např. kamarádské výpomoci, když některý z členů souboru stavěl rodinný dům, nebo společné výlety, silvestry, vánoční a šmigrustové obchůzky, stavění a kácení máje, škvaření vaječiny a další.

Za velmi záslužnou aktivitu považujeme založení dětského souboru, ve kterém členové dospělého souboru předávají dětem své zkušenosti a učí je vnímat krásu valašské lidové kultury.

Výstava k výročí souboru Radhošť nemůže samozřejmě obsáhnout sedmdesátiletou práci a širokou škálu dalších aktivit, ale cílem autorského kolektivu je nechat návštěvníky nahlédnout alespoň na některé momenty bohaté historie tohoto ansámblu. Lidí, kteří se snaží o to, aby valašská kultura, kterou nám tu zanechaly celé generace našich předků, mohla žít dál.