PROGRAM DUBEN 2020

Umělecké dílo je pro Jindřicha Zeithammla především „důležitý nástroj při budování a rozšiřování vědomí“. Společným jmenovatelem jím zprostředkovaných významů je vědomí o bytí stále živě spočívajícího v přítomnosti polarit. V současné společnosti se každodenně setkáváme se situacemi, kdy se opětovně vynořují na povrch variace z intervalu maximální otevřenosti neomezeným možnostem a zpětného korigování do mezí daných tradicí. Jako by šlo o kontinuální mnohaúrovňový proces realizace mnohačetných stavů, zviditelňování permanentní proměnné vzájemnosti symbolických principů kruhu a čtverce, tušeného a zřetelně přítomného. Duha, Metamorfóza, Fontána, Schrána, Slunce, Měsíc, Noc, Úsvit, Červené pole, Modré pole, Měsíční pole, Měsíční štít, Zimní, Jarní, Dech, Sursum corda nebo například Obraz dne ve dvanácti variacích difuze.

V teoretických reflexích sochařských a grafických prací Jindřicha Zeithammla se obvykle setkáváme s interpretacemi, jež se snaží zprostředkovat výrazovou sílu elementárního tvarosloví. Annelie Pohlen například hovoří o „spojení starého západního Mistra kanonizované perfektnosti s kvalitou ikonografie bez času a místa, která přesahuje kulturu“ (1995). Gustav Erhart zmiňuje důležitost Zeithammlovy „hluboké vnitřní kázně a zaujetí, jdoucího vždy in medias res – tedy až k oněm základním strukturám, jejichž skladebné elementy přímo podléhají neměnnému řádu Universa“ (2010). Karel Srp zdůrazňuje autorovo „přímé zachycení podstatného“, jeho schopnost „zbavit plastiky, zůstávající v neměnném sevření a jasném setrvání, vnější narativnosti a obrátit pozornost k jejich skryté duchovní dimenzi“, vnímá je jako „spojnice tohoto a transcendentálního světa“ (1991). Když čteme výpovědi samotného autora děl, nacházíme zdůraznění témat „velikosti“, „vznešenosti“, jež vypovídají o „míře a zákonu, které v sobě člověk během doby objevuje a zpřesňuje“. Umělecké dílo je pro Jindřicha Zeithammla především „důležitý nástroj při budování a rozšiřování vědomí“. Společným jmenovatelem jím zprostředkovaných významů je vědomí o bytí stále živě spočívajícího v přítomnosti polarit.

JINDŘICH ZEITHAMML (nar. 1949 v Teplicích, 1973–2004 žil v Düsseldorfu) absolvoval v letech 1976–1982 Staatliche Kunstakademie Düsseldorf (N. Kricke). V letech 1995–2016 vedl ateliér Socha II na Akademii výtvarných umění v Praze, roku 2005 byl jmenován profesorem. V 80. a 90. letech se konala v Německu, kam počátkem 70. let emigroval, řada jeho samostatných výstav, např.: Galerie Schmela, Düsseldorf, 1982, 1983, 1984, 1986; Art Cologne, Kolín nad Rýnem, 1982 (1. cena); Kunstverein, Krefeld, 1983; Kunstverein, Bonn, 1992; Galerie Feuerle, Kolín nad Rýnem, 1992; Staatsgalerie Moderner Kunst, Mnichov, 1993; nebo Kunstverein, Kassel, 1994. Roku 1985 obdržel Cenu Bernharda Hoetgera, Cenu města Bonnu a Cenu země Severního Porýní-Vestfálska. Českému publiku bylo jeho dílo představeno roku 1995 v Městské knihovně v Praze (GHMP), v ČR dále proběhly jeho samostatné výstavy, např.: Dům umění, České Budějovice, 2000; Galerie Caesar, Olomouc, 2001; Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov, 2002; Dialogy (s M. Immrovou), Síň pod Plečnikovým schodištěm, Pražský hrad, 2006; Úřad vlády ČR, Strakova akademie, Praha, 2010; Metafyzická plastika, Topičův salon, Praha, 2012; kostel Zvěstování Panně Marii, Litoměřice, 2014; kostel Sv. Vavřince (společně s M. Mouchou), Klatovy, 2016; Souznění, Galerie Dům, Broumov, 2016; Museum Kampa (společně s V. Boštíkem, J. Kolářem a M. Mouchou), Praha, 2016. Roku 2000 vydalo nakladatelství Arbor vitae jeho monografii. Je členem Umělecké besedy a Deutscher Künstlerbund. Je zastoupen ve veřejných a soukromých sbírkách v ČR, Německu, Francii, Švédsku, Španělsku a USA.

Billow
dream pop z Veselí n/M a Prahy

Billow tvoří zpěvačka Lenka Zbořilová a kytaristé Vojtěch Veselý a Jakub Zbořil. V roce 2017 vydali své debutové album Maps, od té doby odehráli cca 50 klubových a festivalových koncertů v Česku i v zahraničí. V současnosti je můžete vidět v živé formaci s bubeníkem Erikem Netušilem (Nachttante, Superego Kid).

Soubor byl založen trombonistou Stanislavem Strouhalem a tubistou Miroslavem Pecháčkem na jaře roku 1994 jako Ostravská žesťová harmonie. Tento název byl v roce 1999 změněn na OSTRAVA BRASS QUINTET (OBQ). Od počátku své činnosti hrál soubor na různých společenských akcích, ať už šlo o vernisáže, firemní akce nebo zahajování hudebních festivalů (Janáčkův máj, Janáčkovy Hukvaldy, Festival Karla Ditterse v Javorníku aj.), vánoční koncerty v kostelích a koncerty pro Kruhy přátel hudby, svatby a jiné akce v různých městech regionu i po celé ČR. V roce 2004 nahrál pro Český rozhlas Vltava několik skladeb, které byly odvysílány v pořadu Partitury. Velmi významným úspěchem byla účast souboru spolu s kolegy z jiných orchestrů jako základ festivalové BRASS HARMONY OSTRAVA na mezinárodním hudebním festivalu BRASS SEANS v roce 2005 v Bratislavě. O rok později pak vystoupil OBQ samostatně, na opětovné pozvání organizátorů tohoto festivalu, tentokrát s hodinovým programem na společném koncertě vedle takových hudebních veličin Evropy, jako je Paul Archibald, sólo trumpetista London Philharmonic, a Gustáv Höna, vynikající sólo trombonista a profesor Akademie Ference Lizsta v Budapešti.

OBQ působil nepřetržitě od svého založení až do roku 2011, kdy byl na jaře téhož roku pozván na Mezinárodní jazzový festival v Hranicích na Moravě, kde vystoupil se swingovým programem.

Po tomto koncertě byla činnost OBQ přerušena na neurčito z důvodů velké pracovní vytíženosti jeho členů. Po dvou letech, v dubnu 2013, se opět naskytla větší příležitost ke koncertování a činnost OBQ byla obnovena.

Soubor interpretuje skladby všech stylových období od renesance až po současnost. V jeho dramaturgii jsou skladby O. Lassa, G. P. Palestriny, S. Scheidta, V. Otta, J. Pezela, H. L. Hasslera, K. Haranta, J. B. Lullyho, H. Purcella, J. S. Bacha, A. Corelliho, N. A. Rimského Korsakova, S. Joplina, V. Ewalda, Ch. Danielssona, J. Pauera, P. Staňka, F. Hidase a dalších autorů, včetně vlastních aranží skladeb „na přání“.

V repertoáru souboru je také speciální vánoční program, který kromě jiných obsahuje Vánoční muziku Adama Michny z Otradovic se sopránovým sólem.