Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator

Kvalita prostoru / Monika Immrová, Jiří Kobr

levá šipkapředchozídalšípravá šipka
13. 6.30. 9.

09:00

městský park

Sochařská výstava v městském parku - Monika Immrová, Jiří Kobr.

bez vstupného

další obrázek
ilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázekilustrační obrázek

Čtvrtek 13. června až pondělí 30. září 2024 - městský park

Kvalita prostoru / Monika Immrová, Jiří Kobr

Téčko ve spolupráci s městem Rožnov pod Radhoštěm si vás dovolují pozvat na výstavu do městského parku.

Vernisáž proběhne ve středu 12. června v 17 hodin v hudebním altánu v městském parku, v případě nepříznivého počasí na zastřešené arkádě Společenského domu.

Úvodní slovo: Iva Mladičová
Vystoupí: kapela Černý čaj

Sochy MONIKY IMMROVÉ (*1970) a JIŘÍHO KOBRA (*1974) prezentované v prostoru rožnovského městského parku umožňují spatřit vzájemný dialog o společném i odlišném. Oba autoři svými pracemi vypovídají o existenci základního řádu, zajímá je situovanost postavy v respektu vůči prostředí, jejich náměty vycházejí z přirozené reality bytí. Monochromnost přiznaného materiálu se ale také vymezuje vůči živosti krycích barev, elementarita abstraktní formy vůči symbolicky srozumitelným příběhům. Monika Immrová uvažuje o prostoru, kterým prochází svobodná a současně s ním propojená. Fascinuje ji možnost sochami prostor spoludefinovat. Základ jejích prací je geometrický, přitom ale tvary evokují lidskou postavu. Jiří Kobr svými sochami připomíná zásadní lidská témata ukotvená v kolektivním vědomí skrze křesťanskou tradici. Kriticky znovu promýšlí symbolické formy spojené s dlouho sdílenými idejemi. Hledá obecně srozumitelný výrazový slovník, přeje si oslovit člověka prožitkem, podnítit osobní zkušenost. Zajímá jej vzájemnost postavy, ornamentu, architektury. Celek prací obou autorů působí zvláštní synergií především díky sochařské tematizaci lidské dimenze v rovině fyzické, duševní i duchovní.

Právě u příležitosti výstavy v místě s historickou pamětí tradiční lidové estetiky je dobré připomenout, že Jiřího Kobra dlouhodobě zajímají i výrazové formy lidového umění, neboť diváka oslovují „přímo“. Uvažuje o existenci jakéhosi „obecného“ folkloru. Abstraktní formu nebo formu blízkou lidovému projevu považuje pro zprostředkování pocitu či duchovního principu za nejpřesvědčivější: „Snažím se hledat formu, která mi umožňuje stručnost a přesnost vyjádření, a která zároveň odkazuje k čemusi původnímu. Často jde o figury sbité z prken, někdy řezbářsky zpracované, pokusy o možná zpracování božích muk, práce z kamene i betonu, grafiky na plátně. Důraz kladu i na barevné provedení a povrchovou úpravu.“ S tradiční atmosférou prostředí harmonicky korespondují i sochy Moniky Immrové. U některých autorka používá střídmý ornament, který v kombinaci s elementární formou dodává soše zvláštní rustikální charakter. Sochy obou autorů se tak díky specifickému prostředí mohou skrze výše uvedené linie potkat, i když v některých ohledech jsou jejich východiska velmi odlišná. Jde vlastně o výjimečnou příležitost, kterou umožňuje právě „kvalita prostoru“.

MONIKA IMMROVÁ (nar. 1970 v Lounech) studovala v letech 1995–2001 na Akademii výtvarných umění v Praze (sochařství, J. Zeithamml; Ph.D., 2018). V roce 1997 absolvovala stáž na Kunstakademie Stuttgart a v letech 1999–2000 na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech. Roku 2011 uskutečnila rezidenční pobyt na Raketenstation v německém Hombroichu. Od roku 1996 proběhla řada jejích samostatných výstav, z posledních let uveďme např.: Tříbení, Colloredo-Mansfeldský palác, GHMP, Praha, 2020; Sochy a grafiky, Dům umění, Opava, 2021; Galerie města Plzně, 2022; Galerie Benedikta Rejta v Lounech, 2022. Je autorkou sochařské realizace v Kadani (2011) a kamenné kašny pro Lázně Bělohrad (2021). Od roku 2002 se opakovaně úspěšně účastní soutěží Grafika roku. Je členkou sochařského seskupení Socha 2. Zastoupení ve sbírkách: GHMP, MU Olomouc, GU Karlovy Vary, OG Liberec, Galerie Klatovy / Klenová, GASK Kutná Hora, Sbírka Geofyzikálního ústavu AV ČR, Kunstsammlung Krohne, Německo a soukromé sbírky. / immrova.com

JIŘÍ KOBR (nar. 1974 ve Dvoře Králové n. Labem) studoval v letech 1997–2003 na pražské Akademii výtvarných umění (restaurování, P. Siegl, a sochařství, J. Zeithamml). V letech 1991–2002 se věnoval řezbářské praxi pod vedením M. Michovského (Basilej). Od roku 2001 proběhla řada jeho samostatných výstav, z posledních let uveďme např.: Neděle, zámek Kratochvíle, 2020; Eliášův oheň (s J. Špaňhelem), kostel sv. Jana Nepomuckého, Tetín, 2021; Ta, ono, ten, Galerie Kostnice, Rožnov pod Radhoštěm, 2022; Ještě, Galerie Františka Drtikola, Příbram, 2023. Je autorem řady kopií, rekonstrukcí a realizací dřevěných soch nejen pro sakrální prostory, např.: kopie Černé Matky Boží v Celetné ulici v Praze, 2000; rekonstrukce figurální výzdoby oltáře na Staroměstské radnici v Praze, 2018; socha Terezie z Lisieux pro kostel Pražského Jezulátka, 2019. V letech 2002–2005 vyučoval řezbářství a modelování na VOŠ a SUPŠ v Praze. Je členem sochařského seskupení Socha 2. / rezbar-kobr.cz

Iva Mladičová

Výstava se koná pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Ing. Radima Holiše a za podpory Ministerstva kultury.

Volně přístupné, bez vstupného.