AKTUÁLNÍ PROGRAM

Gabriela Jílková je hukvaldská cimbalistka. Začala hrát na cimbál ve svých pěti letech u profesorky Růženy Děcké v ZUŠ ve Valašském Meziříčí. Od roku 2009 pokračovala ve studiu hry na cimbál pod vedením Mgr. Daniela Skály, Ph.D. na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě. V roce 2015 úspěšně vykonala přijímací zkoušky na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, kde studuje u profesorky Ilony Szeverényi.

Během devatenácti let aktivního hraní dosáhla výrazných úspěchů nejen na domácí hudební scéně, ale i v zahraničí (Slovensko, Německo, Maďarsko, Francie, Island, Holandsko, Portugalsko). V roce 2009 se stala absolutním vítězem v celostátním kole soutěže Základních uměleckých škol. Pravidelně se účastní Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí, jehož hlavní součástí jsou soutěže v sólové hře na cimbál a v komorní hře na dva cimbály. Z těchto soutěží má již celkově čtyři první místa.

Několikrát vystupovala v České televizi, televizi Noe a nejednou byla hostem v pořadech Českého rozhlasu a Rádia Proglas. Nabídky na své první sólové koncerty, které se konaly v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, získala v letech 2006 a 2014. Koncertem pro cimbál a smyčcový orchestr od Daniela Skály absolvovala s Janáčkovou filharmonií Ostrava na jaře roku 2015. S touto filharmonií jako sólista znovu účinkovala o rok později se skladbou Concerto fantazia od Milana Báchorka. Vystupovala jako hostující hudebník v Divadle loutek v Ostravě.

Vedle svého působení na poli artificiální hudby se také aktivně věnuje folkloru s cimbálovou muzikou Pramínky z Kopřivnice, s kterou získala první místo na celostátní soutěži ZUŠ v Kyjově a první místo na přehlídce dětských cimbálových muzik Hudební střípky Jaroslava Juráška v Brně. Dále cimbálová muzika Pramínky získala ocenění „Laureáti MFF Strážnice 2015“ a vydala již dvě hudební CD a jedno DVD. Pedagogicky působila Gabriela na ZUŠ Zdeňka Buriana v Kopřivnici.

Tamás Bácsi se narodil v roce 1994 v maďarském městě Csongrád. Na klavír začal hrát ve svých pěti letech a hned čtyři roky poté vyhrál první místo v celostátní klavírní soutěži v Nyíregyháza. V devíti letech byl přijat jako nejmladší student do Školy pro mladé talenty, která je součástí Hudební akademie Ference Liszta. Od čtrnácti let pokračoval jako stipendista ve studiu hry na klavír v Torontu na Young Artists' Performance Academy (dnes Taylor Academy) of the Royal Conservatory of Music. Za dob studií v Kanadě vyhrál první místa v Hudební soutěži Kiwanis v sólové hře na klavír a rovněž v kategorii klavírních duet a také na školní soutěži RC Festival. Od roku 2014 je studentem Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti, kde jej vedou dva klavírní pedagogové – István Gulyás a Attila Némethy. 

V průběhu studijních let aktivně koncertoval na mnoha významných událostech, například při příležitosti oslav 80. narozenin uznávaného maďarského skladatele Györgye Kurtága, nebo jako hostující umělec na Vídeňské hudební akademii. Vyhrál třetí místo na Mezinárodní klavírní soutěži Bély Bartóka ve Vídni. Díky svému mimořádnému úspěchu v soutěži získal možnost spolupráce se Symfonickým orchestrem města Vác, s nímž poté koncertoval ve Vídni. 

www.cimbalistka.cz

DOKONALÁ SVATBA (Perfect Wedding)

Robin Hawdon

Překlad: Jan Šotkovský

Žánr: komedie

Ráno před svatbou se Bill probudí v posteli po noci, kterou si nepamatuje, s dívkou, kterou nezná, a navíc si ani nepamatuje, co se mezi nimi dělo? A dívka říká, že leccos. Nezbývá než ji okamžitě ukrýt do koupelny a za vydatné pomoci svědka Toma a nebohé, do věci omylem zapletené pokojské Julie, se pokusit vše utajit před nevěstou a její matkou. Vše se navíc definitivně zaplete ve chvíli, kdy Tom zjistí, která to dívka s Billem strávila noc. Vše v této komedii záměn, lží a nedorozumění spěje k nevyhnutelné katastrofě, která se nakonec ukáže paradoxně být tím nejšťastnějším řešením.

Konverzační komedie zkušeného britského dramatika Robina Hawdona slavila úspěchy na mnoha evropských jevištích.

Hrají: Rachel, nevěsta - Miroslava Králová, Bill, ženich - Martin Palát, Tom, svědek - David Herold, Judy, mladá dívka - Petra Plánková, Julie, pokojská - Miroslava Palacká, Dafné, matka nevěsty - Petra Přikrylová, Dupont, ředitel hotelu - Bohuslav Vlček

Režie: Dagmar Kladošová

Text sleduje: Iveta Karolová a Veronika Mžiková

Zvuk a světla: Jiří Částečka a Robert Takacz

Jakub Doležal – saxofon
kapely: Jakub Doležal Quartet, Los Quemados, Žáha, Petr Kalfus Sextet, Prague Connection, Bucinatores, Vladimír Mišík, Walter Fischbacher, Extempore, Umělá Hmota, Janis Joplin Revival, Jan Kořínek & Groove, Blues Messengers, Ondřej Pivec Organic Quartet, Tereza & Groove Inn.

Jiří Šimek – kytary
kapely: Muff, Kontraband Milana Svobody, Soil,  NUO (Nuselský Umělecký Orchestr), Příležitostně se také účastní několika hudebních projektů, jako např. koncerty s Marií Schnider v Rudolfinu. V roce 2009 zakládá svoje vlastní trio, se kterým hraje jak svoje vlastní skladby, tak i přearanžované písničky od Radiohead, Depeche Mode nebo Nirvany. Kromě svého tria působí v kapelách Muff, Bucinatores orchestra,Jakub Doležal Quartet, Yvonne Sanchez, Pracuje také jako hudební režisér v Českém rozhlase na stanici Vltava.

Filip Spálený – baskytara
kapely: Milan Svoboda kvartet a sextet, Pražský bigband, ASPM Jana Spáleného, Jan Spálený Trio, Šavle meče, Petr Zeman Quintet, Jaroslav Uhlíř. kde hrál: Kontraband, Jana Koubková, Jablkoň, Sestry Steinovy, Karel Gott, Michal Tučný, Kamil Střihavka, Bigband rádio Praha, Michal Gera Band, Vibe Fantasy, Chicken Soup, Tři sestry, Sto zvířat, Miroslav Žbirka.

Hudba Nightingales je směsicí punkové drzosti, místy nezbustrované kytary a podivných, až psychobilly rytmů. Nezaměnitelný je vokál Roberta Lloyda, který se stal jejich trademarkem. Začínali pod názvem The Prefects a pod tímto názvem se účastnili slavného clashovského 'White Riot Tour'. Po debutním singlu na Rough Trade se na chvíli upsali prestižnímu punkovému vydavatelství Cherry Red, kde vydali debutní album "Pigs On Purpose". V roce 1986 se po třetím albu rozpadají a vydávají se po vlastních hudebních chodníčcích. V roce 2004 dochází k reunionu a podaří se jim poprvé vystoupit i na americkém kontinentě. Rovněž se v té době dvakrát zúčastnili německého festivalu Klangbad, organizovaném Jochenem Irmlerem ze slavné krautrockové kapely Faust, na jehož značce pak vydávají album Insult to Injury. Přichází další desky, koncerty, změny v sestavě, čili běžná rocková historie. Desky vydávají na Iron Man Records, Cooking Vinyl a od roku 2014 vlastním nákladem. Letos přijedou s úplně čerstvou (vychází v říjnu 2018), která se jmenuje Perish The Thought.

Patří k jedněm z těch vlivných a nedoceňovaných kapel nejen britské hudební historie.

Pavel Zemen, mladý klavírista, se narodil v roce 1992 do hudební rodiny. Na klavír začal hrát v pěti letech pod vedením své matky BcA. Taťány Zemenové a posléze Mgr. Ireny Hlasové v Základní umělecké škole v Rychnově nad Kněžnou. Pod jejich dohledem dosáhl prvních úspěchů (národní soutěže ZUŠ, soutěž Prague Junior Note, Mezinarodowy festival mlodych pianistów Glubczyce – tituly laureáta). Od roku 2005 jezdil na HAMU v Praze, kde jako model pracoval se studentkou klavírní katedry Veronikou Böhmovou pod vedením prof. Aleny Vlasákové.

V roce 2007 úspěšně vykonal talentovou zkoušku na Konzervatoř České Budějovice, kterou nakonec ukončil absolutoriem ve dvou oborech, a sice v oboru klavír ve třídě MgA. Marie Šimkové-Kotrčové a ve třídě Mgr. Zdenka Zavičáka v oboru klarinet. Během svého studia se zúčastnil několika mistrovských kurzů (prof. Alena Vlasáková, prof. Vera Nosina, Jonathan Aner, Clara Moniuszko, Eugen Indjič aj.). Zaznamenal úspěchy i na interpretačních soutěžích, kde vždy získal přední umístění, např. 1. cena a titul absolutního vítěze klavírní soutěže Pro Bohemia v Ostravě, 1. cena soutěže Nadace Bohuslava Martinů v Praze, kde také obdržel cenu Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, a to za koncertní vystoupení v rámci Pražského jara 2013. Kromě zmíněného festivalu vystoupil rovněž v Abonentním cyklu Českého spolku pro komorní hudbu v Sukově síni pražského Rudolfina či na Mezinárodním festivalu komorní hudby v Českém Krumlově. Jako sólista spolupracoval s Jihočeskou komorní filharmonií.

Po absolutoriu na Konzervatoři v Českých Budějovicích byl přijat v roce 2014 na JAMU v Brně do třídy prof. Aleny Vlasákové v oboru klavír a do třídy prof. V. Spilky a prof. M. Poláka v oboru klarinet. Již v prvním roce svého působení na této škole dosáhl výrazných úspěchů v mezinárodních soutěžích – 1. cenu v mezinárodní soutěži Notes in Harmony v italské Bettoně, rovněž 1. cenu a titul absolutního vítěze v mezinárodní soutěži Young Academy Award v Římě v kategorii D a také 4. místo a diplom finalisty mezinárodní soutěže Euregio Piano Award v německém Geilenkirchenu. V roce 2016 získal 1. cenu mezinárodní soutěže Young Academy Award v Římě v kategorii E a také 6. cenu a titul finalisty soutěže Mauro Paolo Monopoli Prize v italské Barlettě. V témže roce také vystoupil v rámci hudebního festivalu Janáček Brno 2016 recitálovým matiné, jež bylo přenášeno Českým rozhlasem Brno, a také na hudebním festivalu Le strade d ´Europe 2016 v litevském Vilniusu přenášeným Litevským rádiem.

V roce 2017 získal prestižní stipendium v soutěži YMFE, v rámci Ibiza International Piano Competition obdržel speciální cenu za provedení Klavírní sonáty S. Barbera, a především získal 1. cenu a ocenění pro nejlepšího českého účastníka Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně. V listopadu tohoto roku obdržel cenu Grand Prix a doporučení „umělce 21. století“ na Mezinárodní interpretační soutěži v italském Lonigu, jež probíhala v rámci Mezinárodního hudebního fóra, a debutoval sólovým recitálem v rámci Abonentního cyklu Spolku přátel hudby působící při Filharmonii Brno v Besedním domě.

Pravidelně koncertuje jak po celé České republice, tak i v zahraničí. Od roku 2017 je pedagogem Konzervatoře Brno.

Zdeněk Král, skladatel a klavírista, se narodil v roce 1971 v České Lípě (někdy chybně uváděn Nový Bor, kde žil). Vystudoval Konzervatoř Teplice, obor kontrabas (1986-1991), krátce studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze obor klavír (1991-1992). V letech 1993-1998 studoval Hudební fakultu JAMU v Brně, obor kompozice u prof. L. Faltuse (písemná práce Nové tvůrčí přístupy k hudbě v subjekt-objektovém postmoderním světě a absolventská skladba Baron na stromě pro velký orchestr) a následně Teorii hudební tvorby (2000-2003).

Králův hudební záběr sahá od písní ve stylu folk&country, hudby jazzové, rockové, fussion, scénické, elektroakustické, čistě písňové až po hudbu vážnou. Nebrání se také mezižánrovým přesahům (např. od roku 1997 spolupracuje s bangladéšským zpěvákem Mohsinem Mortabou). Mimo to vystupuje jako klavírní improvizátor. Jeho improvizace se pohybují na hranici jazzu, rocku i romantizující klasiky. Klavír studoval u doc. D. Velebové a improvizaci u doc. A. Linky. V letech 1997 a 1998 se zúčastnil kompozičních kurzů v Českém Krumlově (mj. pod vedením Sofie Gubajduliny a Luise de Pabla) a v Trstěnicích. Je zakládajícím členem sdružení skladatelů Bezmocná hrstka (1993).

V roce 1997 získal 1. cenu skladatelské soutěže Generace, v roce 1999 cenu třetí. V roce 1998 získal tzv. Trstěnickou cenu za kompozici Shamanyka pro bicí nástroje. V roce 1998 byla jeho skladba Bariéry prezentována na přehlídce Tribuna mladých skladatelů v Paříži.

Skladby Zdeňka Krále byly provedeny kromě České republiky také ve Francii, Kanadě, Holandsku, Turecku, Rakousku, Portugalsku, Austrálii a Estonsku.

Koncertně vystupoval po celé ČR (např. festival na Pražském hradě Struny podzimu), dále též v Belgii, Německu, Rusku, Rakousku a Turecku.

Soubor byl založen studentkami Akademie múzických umění v Praze v roce 2012 pod pedagogickým vedením Štěpána Koutníka. V srpnu 2014 se zúčastnil mezinárodních hudebních kurzů International Sommer Academy v Rakousku, na kterých získal dvě 1. ceny v interpretačních soutěžích Viktor Kalabis Prize a Czech Contemporary Music. Součástí ocenění bylo vystoupení v rámci slavnostního koncertu ve vídeňském rozhlase ORF. V říjnu 2014 získalo kvinteto 1. cenu a titul laureáta na soutěži Karla Ditterse z Dittersdorfu ve Vidnavě. Jedním z jeho největších úspěchů je 3. cena a titul laureáta na mezinárodní soutěži dechových kvintetů v Marseille (Concours International de Quintette à vent) v únoru 2015.

Zuzana Bandúrová je vysoce respektovanou zástupkyní mladé generace flétnistů nejen na poli „vážné hudby“ klasické, ale i hudby soudobé. Ve světové či české premiéře provedla na desítku komorních i sólových děl. Od zisku titulu absolutního vítěze na Soutěži konzervatoří v Bratislavě účinkovala v mnoha evropských zemích například Španělsku, Lucemburku, Německu, Rakousku atd. Je absolventkou Konzervatoří v Žilině a v Bratislavě a Hudební a taneční akademie múzických umění v Praze, kde r. 2015 dokončila postgraduální doktorský cyklus ve třídě prof. Radomíra Pivody. Je členkou Komorního orchestru Berg a ansámblu Konvergence.

Jarmila Vávrová studovala hru na hoboj nejprve na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy u prof. Gabriely Krčkové, pokračovala na Pražské konzervatoři pod vedením prof. Vladislava Borovky. Absolvovala sólovým vystoupením se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře. V současné době studuje na HAMU v Praze ve třídě prof. Jany Brožkové. Absolvovala půlroční stáž na Conservatoire National Supérieur de Musique et Danse de Lyon (2015) u prof. Jean-Louis Capezzaliho a Jérôme Guicharda. Je vítězkou Mezinárodní hobojové soutěže UFAM v Paříži v roce 2009, v r. 2008 zde obsadila 4. místo. Účastní se kurzů Jeana–Louise Capezzaliho na Česko-francouzské hudební akademii v Telči.

V letech 2012-2014 byla orchestrální akademičkou Pražské komorní filharmonie, od září 2015 je členkou Orchestrální akademie České filharmonie.

Anna Sysová absolvovala středoškolské studium na Hudebním gymnáziu Jana Nerudy ve třídě prof. Milana Poláka. V roce 2013 se na soutěži Pro Bohemia v Ostravě stala držitelkou 2. ceny a ceny Nadace Bohuslava Martinů. V roce 2014 se stala laureátkou hned čtyř soutěží – na klarinetové soutěži Czech Clarinet Art získala 1. cenu, na soutěži v italském Carlinu 3. cenu, v soutěži Markneukirchener Wettbewerb 1. cenu a na Mezinárodní soutěži dřevěných dechových nástrojů ve Vratislavi též 1. cenu. V květnu 2015 obdržela cenu pro nejúspěšnějšího nejmladšího účastníka mezinárodní soutěže Pražské jaro. V současně době je studentkou Pražské konzervatoře a JAMU v Brně ve třídě Milana Poláka.

Kateřina Kmínková je absolventkou Pražské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Je členkou úspěšných komorních souborů (Dívčí fagotové kvarteto, Trio Tributo ad.). V červnu 2015 získala 1. cenu v soutěži sólových fagotistů, LFA – Rataje nad Sázavou 2015. Jako orchestrální hráčka hostovala např. v Talichově komorní filharmonii, Českém národním symfonickém orchestru, Prague Symphonic Ensemble, orchestru Berg, komorním orchestru Národního divadla ad.

Adéla Triebeneklová po absolvovaní středoškolských studií na Hudebním gymnáziu Jana Nerudy ve třídě prof. Vladimíry Klánské a na Pražské konzervatoři u prof. Bedřicha Tylšara pokračuje v současné době v magisterském cyklu na HAMU ve třídě odb. as. Radka Baboráka a doc. Zdeňka Divokého, Ph.D. Pravidelně se zúčastňuje hudebně interpretačních kurzů u André Cazaleta (Česko-francouzská hudební akademie v Telči a mezinárodní kurzy ISA pořádané Vídeňskou akademií MDW). V letech 2012 až 2015 působila jako orchestrální akademik PKF – Prague  Philharmonia, 2013 až 2015 absolvovala Orchestrální akademii České filharmonie. Od r. 2013 je členkou orchestru Opery Národního divadla.

Skončila velká třetí folklorní slavnost – Valašský rok 1947 – první větší národnostní nadechnutí po druhé světové válce. Její hlavní realizátoři – Miloš Kulišťák a jeho spolupracovnice paní Věra Otevřelová začali přemýšlet jak dál při ochraně a uchovávání klenotů valašského lidového umění v živé podobě. Postupně se obklopili skupinou mladých nadšenců, kteří byli ochotni objevovat a učit se valašské lidové písně, tance, zvyky a obyčeje.  Nácviky, jež vedli, se postupně stávaly pravidelnými, a tak vznikl v r. 1948 při Muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm Valašský krůžek. Už v červnu 1948 se uskutečnilo natáčení hudebního pořadu pro československý rozhlas Ostrava. První vystoupení celé skupiny včetně tanečníků před rožnovskou veřejností se uskutečnilo symbolicky 28. října 1948 u příležitosti oslav zrodu Československé republiky. Ani vznik první cimbálové muziky v Rožnově na sebe nedal dlouho čekat. Stalo se tak v únoru 1949.

Strýc Miloš Kulišťák, ani paní Věra Otevřelová zcela jistě netušili, že dali vzniknout uměleckému tělesu, které bude naplňovat jejich odkaz po celých sedmdesát let. Valašský krůžek, jenž se v r. 1954 přejmenoval na Soubor valašských písní a tanců Radhošť, dostal do vínku od obou zakladatelů velkou porci lásky k tradiční valašské lidové kultuře. Jeho řadami prošly stovky účinkujících, občanů Rožnova pod Radhoštěm a okolních obcí. Z nich se vyprofilovaly osobnosti, které umělecky navázaly na oba zakladatele a úspěšně pokračovaly a dodnes pokračují v jejich započaté práci. Po celou tu dobu soubor aktivně spolupracuje s Valašským muzeem v přírodě, kde každým rokem vystupuje převážně v různých zvykoslovných pořadech. S úspěchem se setkávají i jeho vystoupení na mezinárodních folklorních festivalech, soutěžích, přehlídkách, různých slavnostech a při dalších příležitostech doma i v zahraničí. Ale aktivity souboru, to nejsou jen nácviky a vystoupení. Patřily a patří sem např. kamarádské výpomoci, když některý z členů souboru stavěl rodinný dům, nebo společné výlety, silvestry, vánoční a šmigrustové obchůzky, stavění a kácení máje, škvaření vaječiny a další.

Za velmi záslužnou aktivitu považujeme založení dětského souboru, ve kterém členové dospělého souboru předávají dětem své zkušenosti a učí je vnímat krásu valašské lidové kultury.

Výstava k výročí souboru Radhošť nemůže samozřejmě obsáhnout sedmdesátiletou práci a širokou škálu dalších aktivit, ale cílem autorského kolektivu je nechat návštěvníky nahlédnout alespoň na některé momenty bohaté historie tohoto ansámblu. Lidí, kteří se snaží o to, aby valašská kultura, kterou nám tu zanechaly celé generace našich předků, mohla žít dál.